Zubří, jaro 1999

Omilostněný hříšník

Ctirad Hrubý, * 23.12.1968
podruhé narozen dne 20.10.1990
English version
English version

'těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi'

    Další stránky    

4 duchovní zákony
platí jenom fyzikální zákony?

Do you like mp3?
Oldřich Novotný, Maska
Ramblin Rex, Gospel koncert

texty ke stažení
seminárky, přípravy na zkoušky



    Jiné stránky    

ECM Jihlava
moje křesťanské společenství

Azylový dům pro matky s dětmi
moje práce

UMB PF KETM
moje škola

Striving Together – English Camp
na čem spolupracuji



    Navigace    

domů - index všech stránek
Bernský salašnický pes
hory v pohodě



e-mail kontakt: cita@seznam.cz

Pojem "stát se Božím dítětem" není slohovou nadsázkou. Rád bych se s Vámi rozdělil o to, jak k tomu došlo v mém případě. V případě člověka, který nevyrostl v rodině věřících, nechodil do kostela, ve škole dostal "lekci" o tmářství církve, ....

"Proč jsem na světě? Jaký smysl má můj život? Co bude potom, až umřu?" - takové a podobné otázky týkající se smyslu života jsem si pokládal jako malý kluk. Na mnohé jsem nedostal odpověď ani ve škole, ani od svých rodičů.

Jako středoškolák jsem získal přesvědčení, že člověk není v jádru dobrý (jak jsme se učili), ale spíše inklinuje ke zlému. Netrvalo dlouho, a jako zkrachovalý vysokoškolák, který obelhával svoje rodiče i sám sebe jsem musel přiznat, že nejsem lepší než lidé okolo mě. I já jsem v jádru špatný člověk. Jsem lhář. I kdybych od teďka žil jako "poustevník" (o útěku od lidí jsem vážně přemýšlel), už se nikdy nezbavím toho, co jsem ve svém životě pokazil.

V říjnu 1990 jsem odjel jako vychovatel na školu v přírodě. Byly tam dvě bezvadné učitelky. Něco zvláštního mě na nich zaujalo. Jejich pokoj, radost, přirozenost. Necítil jsem žádnou přetvářku. Když jsme hovořili, jejich slova zapadávala hluboko do mého srdce. Mluvili o člověku který je obtížen břemeny hříchu, o Bohu který miluje lidi a chce jim pomoci, o Ježíši - Božím Synu, který vzal i moje viny a přestoupení na sebe a podstoupil trest místo mě ...

Chtěl jsem začít znova. Chtěl jsem být očištěn od mých špatných skutků ... zastavila mě Ježíšova bezpodmínečná láska nezávislá na mých 'úspěších'...

Poslední den před odjezdem jsem se poprvé modlil k Ježíši. Poprosil jsem ho za odpuštění mých hříchů a vydal jsem mu svůj život - "ty buď mým Pánem, ty máš dobrý plán pro můj život".

Druhý den jsem se probudil jako nový člověk. Fyzicky jsem cítil, jak spadl balvan z mého obtíženého svědomí. Prožíval jsem pokoj, který jsem zatím nikdy nepoznal. Můj život dostal smysl a směr. Bůh začal zcela konkrétně hovořit skrze Bibli do mého života. Jaký náfuka jsem byl, když jsem ve víře v evoluční teorii myslel, jak barbarští a primitivní byli lidé žijící před 4 tisíci lety. Ve skutečnosti prožívali podobné věci jako já. Moje nitro bylo uzdraveno z mnohých zranění a šrámů, které jsem během života nachytal. Prakticky prožívaná láska nebeského Otce (Boha) mě začala posilovat na cestě.

Na doporučení mých duchovních "rodičů" jsem začal navštěvovat křesťanské společenství v Jihlavě - mém rodném městě. Nechal jsem se pokřtít. Nalezl jsem přátele, kteří mi pomohli (a pomáhají) v dalším růstu ...

Dnes bych za žádnou cenu neměnil. Poznal jsem, že dobře je mi tam, kde zůstávám s Ježíšem. Tam kde se vzdaluji, přicházejí veliké průšvihy a trable.

To není konec - život s Ježíšem je velmi dobrodružný. Plný silných prožitků. Život bez strachu z nejisté budoucnosti, ze smrti, ... bez otročení hříchu (alkohol, ale i závist nebo touha po úspěchu umějí krutě vládnout člověku). Mohl bych sepisovat důkazy o tom, že Bible je pravdivá kniha, že Ježíš žije - byl vzkříšen, že Bůh vyslýchá modlitby, ... To ale může poznat každý osobně. Člověk se nestane křesťanem tím, že začne chodit do kostela, nebo se nechá pokřtít ... křesťan je ten, kdo zná Ježíše Krista a následuje ho. Přemýšlej co uděláš se svým životem.

Neváhej a ozvi se, máš-li nějaké otázky nebo připomínky.